Jak poznat kvalitní olivový olej

Základní dělení olivových olejů

Maximální kyselost: do 0,8 %.
Lisování: za studena (většinou do 27 °C) pomocí mechanických metod bez chemických rozpouštědel.
Charakteristika: vysoký obsah polyfenolů – přírodních antioxidantů; jemná ovocná chuť (někdy lehce štiplavá) a výrazné aroma. Považuje se za nejkvalitnější kategorii olivových olejů.

Maximální kyselost: do 2 %.
Lisování: stejně jako u extra panenského, tedy za studena mechanickými procesy.
Charakteristika: kvalitní olej, ale může mít méně výraznou chuť nebo slabší aroma a nižší obsah polyfenolů. Často se používá na vaření.

Kombinace rafinovaného olivového oleje a malého množství panenského nebo extra panenského oleje.
Maximální kyselost: do 1 % (po chemické úpravě).
Charakteristika: chuť je nevýrazná, méně aromatická; vhodný na tepelnou úpravu, má nižší obsah polyfenolů.

Získává se ze zbytků dužiny a pecek po lisování (pokrutin) pomocí chemických rozpouštědel a následné rafinace. Může být doplněn menším množstvím panenského oleje.
Využití: používá se spíše v průmyslu nebo v kuchyni na smažení a pečení, kde není požadována vysoká kvalita.

Udává množství volných mastných kyselin; vyjadřuje se v procentech.
Čím nižší je kyselost, tím kvalitnější je olej. Extra panenský olej má limit 0,8 %, nejkvalitnější oleje dosahují hodnot 0,2–0,3 %.

Přírodní antioxidanty, které chrání olej před oxidací a přispívají k jeho zdravotním benefitům.
V oleji se projevují lehce hořkou, pikantní chutí a štiplavým pocitem v krku; vyšší obsah polyfenolů se pojí s lepší chutí a aromatem.

Za studena (do 27 °C): šetrné k živinám a chuti.
Vysoké teploty: ničí aromatické a cenné látky; používají se u rafinovaných olejů nižší kvality.

Chuť a aroma se mohou pohybovat od ovocné či travnaté až po jemně ořechovou. Hořkost a pikantnost svědčí o vysokém obsahu polyfenolů a čerstvosti.
Barva může být světle žlutá až sytě zelená a sama o sobě není ukazatelem kvality – závisí na odrůdě a zralosti oliv.

Peroxidové číslo: měří stupeň oxidace; u kvalitních olejů bývá < 20 meq O₂/kg.
Spektrofotometrické ukazatele (K232, K270, AK): hodnotí míru oxidace a přítomnost degradovaných látek; nižší hodnoty znamenají lepší kvalitu.
Vosky (wax content): vysoké hodnoty mohou svědčit o míchání s pokrutinovým olejem.
Země původu a oblast sklizně: čím konkrétnější informace, tím lépe – ideálně konkrétní region či farma.
Odrůda oliv: např. Koroneiki, Picual, Arbequina – každá má vlastní chuťový a aromatický profil.
Certifikace (BIO, PDO, PGI): chráněné označení původu nebo ocenění z mezinárodních soutěží napoví o kvalitě.
Datum sklizně / datum minimální trvanlivosti: čerstvý olej je nejlepší; datum sklizně je přesnější než datum minimální trvanlivosti.

Na etiketě hledejte označení „extra panenský“ a informace o původu a způsobu lisování (za studena).
Preferujte oleje s uvedenou nízkou kyselostí a co nejčerstvější datum sklizně.
Olej skladujte v temnu a chladu (15–20 °C); vystavení světlu a teplu urychluje žluknutí.
Po otevření olej spotřebujte do několika měsíců, aby neztrácel aroma a cenné látky.

Chcete‑li si vybrat konkrétní olivový olej podle odrůdy, chuťového profilu nebo balení, prohlédněte si naši aktuální nabídku.